Press
Byl presvedcen o tom, ze nikdo jiny v Milton Security by nedokazal ziskat tajne informace od lekare v krizovem centru. Kdyz se na to Lisbeth Salanderove zeptal, dostalo se mu vyhybave odpovedi. Tvrdila, ze nechce dostat sve zdroje do potizi. Ale Armanskemu bylo brzy jasne, ze o svych pracovnich metodach Lisbeth Salanderova nehodla diskutovat s nim ani s kymkoli jinym. To ho znepokojovalo - ale ne natolik, aby odolal pokuseni ji vyzkouset. Nekolik dni o veci premyslel. Armanskij si vzpomnel na slova Holgera Palmgrena, ktery mu ji poslal. Kazdy musi dostat sanci. Premyslel o sve vlastni muslimske vychove, kdy se naucil, ze jeho povinnosti pred Bohem je pomahat potrebnym. V Boha samozrejme neveril a v mesite nebyl od pubertalnich let, ale Lisbeth Salanderovou povazoval za cloveka potrebneho velke pomoci a podpory. V minulych desetiletich takovychto skutku prilis nevykonal. Namisto toho, aby dal Lisbeth Salanderove padaka, si ji Armanskij zavolal do kancelare na soukromy pohovor, pri nemz se pokousel zjistit, co je ta holka vlastne zac. Byl jeste vice presvedcen o tom, ze Lisbeth Salanderova trpi nejakou zavaznou poruchou, ale take objevil, ze se za jejim problematickym vystupovanim skryva inteligentni clovek. Povazoval ji za krehkou a narusenou bytost, ale take ji zacal - ke svemu vlastnimu prekvapeni - mit rad. Behem nasledujicich mesicu vzal Armanskij Lisbeth Salanderovou pod sva ochranna kridla. Pokud by mel byt opravdu uprimny, bral ji tak trosku jako urcity socialni projekt. Sveroval ji snadne detektivni ukoly a pokousel se ji dat tip, jak by na ne mela jit.
